Hnutí Brontosaurus v Praze

Radbuza je západočeská řeka pramenící v Českém lese. Soutokem s řekou Mží v Plzni vytváří Berounku. Délka řeky je 109 Km. Obce na Radbuze: Bělá nad Radbuzou, Horšovský Týn, Staňkov, Holýšov, Stod, Chotěšov, Dobřany a Plzeň. Na řece zhruba 2 km před soutokem s Úhlavou je vybudována vodní nádrž České Údolí. Radbuzu využívají vodáci k nenáročné plavbě z Horšovského Týna do Plzně.

Fotkofilmy z předchozích putování krajinou na kolech:

1.díl: https://www.youtube.com/watch?v=nMmqWgmQhG8 ,

2.díl: https://www.youtube.com/watch?v=Trtv0rpmyCo&t=1255s ,

3. díl: https://www.youtube.com/watch?v=92b16J2MsNU

Fotkofilmy z našich vodáckých akcí:

PO PROUDU ŘEK I. díl 2014-2015: https://www.youtube.com/watch?v=J2psb7fqvws

PO PROUDU ŘEK II. díl 2016-2017: https://www.youtube.com/watch?v=j9mlVH9-9rM&t=64s

PO PROUDU ŘEK III. díl 2018: https://www.youtube.com/watch?v=-un-LpUh2K4&t=167s

PO PROUDU ŘEK IV.DÍL 2019-2020: https://www.youtube.com/watch?v=xRbaOU0TJww

PO PROUDU ŘEK V. DÍL 2021: https://www.youtube.com/watch?v=CBO6hzaPPf4

PO PROUDU ŘEK VI. DÍL 2022: https://www.youtube.com/watch?v=Gw0Y2uqUXi0&t=220s

PO PROUDU ŘEK VII. DÍL 2023: https://www.youtube.com/watch?v=RkUdk_HsF40&t=10s

PO PROUDU ŘEK VIII. DÍL 2024: https://www.youtube.com/watch?v=Sbj5346FX3I&t=1172s

Napsali účastníci letních vod v posledních letech:

Děkuji organizátorům, že akci HRON zařídili, ošéfovali, spáchali. Že jsem poznala nové, skvělé lidi. Děkuje všem chlapům, že byli OPRAVDOVÍ CHLAPI, že kapitáni na mělčinách vyskakovali místo háčků, aby si dáma dne nesmáčela nožky, že byli pozorní a pomáhali, kde se dalo, že mně, co by háčkovi, kapitáni jiných lodí vysoušeli moji loď. Diskotéka byla krátká, ale skvělá. V neoprénových botech a softshellových gatích to bylo poprvé. – Alex

Ahooj vodácíí, byla to moje první voda, ale vím na BETON(KU), že nebyla poslední 🙂 Tohle léto mám asi za odměnu, tolik „poprvé“ jsem si neužila už řadu let a nelitovala jsem ani jednou. Mám pocit, že si užívám konečně pubertu, kterou jsem nikdy neměla – hromada smíchu, skvělá parta, nádherná příroda, šílené nápady (Titanic 3x denně na několik variací, samopal při modlení, loď s penisem nebo bobrem), noci plné hvězd, nááádherné srdcovky zpívané s Jurášem, skvělé jídlo, protivětrem důkladně vyčištěná hlava a koupání na boso mockrát denně… díky všem, těším se na další setkání. – Helena

Paráda! Když se člověk potká sám se sebou, je to OK. To, co u mě teď přetrvává v divočině všedního šílenství spěchu, je právě ona harmonizující energie pohodového plutí po Hronu, který nás vzal a někdy zas vyvrhl do vrbiček nebo na bludný balvan a kousek nás svezl na své trase do Oceánu Nirvány a přihodil možnost ochutnat ji. Je úžasné poznávat, jak zpívaj Hoptropáci …tam sám taky poznáš, jak bídnej život bys ved, neváhej svý kotvy zvednout, vždyť lepší je poznávat svět. Díky Knechte, Markét, Juráši a všem, díky za přijetí i odmítnutí, za háčka, co mě naučil plácat pádlem pod mostem, za létající talíř, za ploužák se stejnou energií, za jízdu vlakem… díky€diky€diky€diky – mára

Ahooj, vodáácííí, díky za vodu, nahaté koupačky, nahaté i polonahaté lodě, smažák s hranolky a pivem na začátku akce, spaní na zajímavých místech (kempy i u kostela), fajné polední odpočinky s prolínáním se spánku a poslechu policejní akademie či meditace. Halelůjá – Petr

Voda pro mě tentokrát představovala hodně velkou výzvu. Po náročné jarní Moravě jsem byla dost ve stresu, jestli a jak psychicky zvládnu divočejší úseky. Dokázat přijmout, jak rychle voda teče, že nejde zastavit, rozhlédnout se a v klidu si promyslet kudy dál. Nebojovat s proudem a nevyhýbat se za každou cenu všem překážkám. Neotáčet se zpět a neřešit kudy jinudy jsme měli proplout, ale soustředit se na tady a teď. Nestresovat se, že nevím, co je za zatáčkou. Spolehnout se na toho vzadu. Důvěřovat. Dýchat. Teď nejde vystoupit, proud nas nese, kam chce sám. Podřídit se mu, přijmout jeho směr a rychlost paradoxně přináší svobodu. Podstatně líp mi šly klidné úseky – kde musím makat, abych se někam posunula. Čeká mě ještě hodně práce nejen s pádlem v ruce. Moc díky za možnost jet s váma, za organizaci a za trpělivost a pevné nervy kormidelníkům. – Evucha

Voda s Vámi všemi se mi opravdu líbila. Za ty čtyři dny jsem se nasmála víc než za předchozích deset let. Určitě to bylo tím, že se sešli fajn lidi, kteří mají rádi recesi a umí si udělat legraci sami ze sebe, ale asi v tom hrály roli i převlečky. Asi mi dlouho chybělo pádlo v ruce, aniž bych si to uvědomovala, chyběl mi ten klid, když voda sama unáší loď i ten adrenalin, když přijdou peřeje. Během vodního putování jsem nechala odplout realitu všedního dne (bohužel jsme nechali odplout i tu černou paruku, i když jsme se fakt snažili ji vylovit) a pokaždé, když si na Slovensko vzpomenu, tak se na chvilku z té současné reality dostanu. Poučení, které si z pobytu odnáším, je takové, že bych asi častěji měla chodit s chlapama do hospody a poslouchat jejich řeči, třeba bych je konečně pochopila. P.S. V pondělí jsem byla na Velehradě. Žádného Cyrila s Metúdom v županech jsem nepotkala, bohužel. – Lada

Druhý den – na lodi jsem s Jardou a patřičně jsem si odedřela jeho první den na vodě. Večer únava taková, že jsem brzy zalezla spát a ze spacáku poslouchala, jak zpíváte. Pocit party, dobrého naladění. Třetí den – nádherný hrad, mnohopatrový, líbilo se mi tam. 30 km na vodě s Milošem. Odpočinula jsem si při pádlování, zazpívala, bylo mi fajn. Najetí na šutr pod obtížným úsekem – byla tam z mé strany důvěra, že když už nejsem schopná naskočit zpět do lodě, tak mě snese do bezpečí. Sice jsem měla natlouklé koleno a tekla mi krev, ale vlastně se nic hrozného nestalo a bylo to zpestření vody. Puberťáci. Dala jsem si jen malou kérku. Diskotéka – jo, po chvíli váhání, zda tančit, jsem se přidala a nelituju. Čtvrtý den – transsexuálové. Tak toho jsem se nechtěla účastnit. Ale nakonec nebylo problémem vzít si košili a kravatu. Snídaně se spoustou chichotání nad převleky kluků. Čekám u lodí na nádraží a píšu si deník. Dnešní volba zadáka padla na Karla a můžu říct, že se mi s ním jelo ze všech nejlíp díky povídání. Ženský kruh – překvapilo mě vedení kruhu, něco takového jsem ještě nezažila. Večerní hra o draku, Honzovi a princezně – no nebýt Karlovy zabejčenosti, tak jsem to po 10 minutách zabalila. Takhle jsme princeznu zachránili. U ohně až do noci. Pátý den – déšť, krásné zpívání v nádražní hale, vlak. Volba, že pojedu s Haskym. Vymetl se mnou většinu peřejek. Byla jsem mokrá od deště a byla mi zima. Hospodská, která nás pozvala s vlastním jídlem dovnitř – tak to se hned tak nevidí. Tři hrnky výborného čaje. Diplom, rozloučení. Písničky před jídlem mě baví, gumové lodě byly kvůli šutrům dobrá volba, i když by pro mě bylo vodácky větší čest jet v kánoi. Fakt mě potěšila celková kvalita a rozmanitost nabízeného jídla. Díky za to. Jsem moc ráda, že jsem s vámi jela. Byla to pro mě první dovolená po sedmi letech. – Yaki

Letošní splouvání Jizery se mi moc líbilo. Sjízdný byl sice jen jeden jez, ale jinak řeka tekla až na občasný olej velmi hezky. Sešla se tu velmi příjemná parta lidí, se kterou byla sranda, a večer jsme si vždy hezky zazpívali s kytarami. Vše vám úžasně organizačně vycházelo i navzdory tomu, že nás bylo tolik a občas trvalo dlouho, než jsme se vypravili. Moc se mi líbilo letošní námořnické téma, pěší výlet a exkurze na zajímavá místa. Díky za supr akci. – František

Pluli jsme jako kmen, kmen na vodě, co soulodí, společenství lidí, co vidí jez, vílu, a potom moře, kde se vylodí. – Džura